TRÁVENÍ kočky
Kočka je masožravec a její trávicí systém je přizpůsobený ke zpracování a efektivnímu využití potravy živočišného původu.
Trávicí trubice masožravců je relativně krátká – u psa se domestikací poněkud prodloužila, takže pes získal schopnost lépe využívat i krmiva rostlinného původu, narozdíl od kočky. Potrava u masožravců prochází trávícím ústrojím poměrně rychle, proto vyžadují kvalitní, dobře stravitelná krmiva s vysokou koncentrací živin. Kočka je závislá na příjmu živočišných krmiv ještě více než pes.
Chrup umožňuje potravu trhat, ale ne žvýkat, kočky polykají velké kusy potravy. Slinné žlázy produkují sliny s pH 7,5 – 7,6, 0,6 v množství 1,2 l za den. Neobsahují amylázu, v dutině ústní probíhá pouze mechanické zpracování potravy.
Žaludek je jednoduchý, tzn. je zde pouze žlaznatá sliznice, dobře roztažitelný, umožňující přijmout najednou velké množství potravy. Kočka však přijímá krmivo víckrát za den po menších množstvích.
Žaludeční šťáva obsahuje velké množství HCl, která ničí bakterie. U kočky je tak menší citlivost k bakteriálním infekcím z krmiva.
Žaludek se vyprázdní zhruba za 6 – 8 hodin po příjmu potravy.
Střevo je kratší a jednodušeji utvářené než u býložravců a všežravců.
V tenkém střevě probíhá hlavní enzymatické trávení, v žaludku se tráví jen bílkovny, ostatní živiny se začínají trávit až v tenkém střevě.
V žaludku kočky je silně vyvinutá podslizniční svalovina, při průchodu ostrého předmětu se smrští a předmět obrátí, aby šel tupým koncem ven = jehlový reflex.
Tlusté střevo je relativně krátké, se zakrnělým slepým střevem, hlavní funkcí je absorpce vody a elektrolytů. Mikrobiální fermentace vlákniny má zde nízkou úroveň .
Pes je schopný lépe využívat živiny z krmiv rostlinného původu, způsobem výživy se více podobá všežravcům, kočka je obligátní masožravec, a tak rostlinná krmiva přijímá málo a špatně je tráví. V potravě vyžaduje některé esenciální živiny = životně nezbatné, které jsou přítomné pouze v krmivech živočišného původu. Jsou to především aminokyseliny taurin a arginin, kyselina arachidonová a vitamín A.
POTŘEBA ENERGIE
neaktivní kočka = 50 kcal/kg ž.hm. (živé hmotnosti)= 209 kJ/kg ž.hm.
středně aktivní kočka = 60 kcal/kg ž.hm = 251 kJ/kg ž.hm
velmi aktivní kočka = 70 kcal/kg ž.hm = 293 kJ/kg ž.hm
Většina koček váží 2 – 6 kg.
Vyšší potřebu energie mají rostoucí koťata a kočky v druhé polovině březosti.
POTŘEBA BÍLKOVIN
Potřeba bílkovin je ovlivněna řadou faktorů, jako je:kvalita proteinu, aminokyselinové složení, stravitelnost, energetická hodnota krmiva
Velký význam má aminokyselinové složení proteinu.
Pro kočku je 10 esenciálních aminokyselin – valin, leucin ,isoleucin, threonin, methionin, lysin, tryptofan, fenylalanin, histidin a arginin.
Limitující aminokyseliny jsou methionin a lysin.
Pro kočky jsou životně důležité arginin a taurin, jelikož tyto dvě aminokyseliny si nedokáží v těle vyrobit a jsou tedy závislé na jejich příjmu z krmiva.
Čím kvalitnější jsou bílkoviny, čím lepší je jejich aminokyselinové složení a stravitelnost, tím menší je jejich potřeba.
POTŘEBA TUKŮ
Tuk je nejkoncentrovanější forma energie, dodává krmivu chutnost a je nositelem vitamínů rozpustných v tucích a esenciálních mastných kyselin.Esenciální mastné kyseliny jsou kyselina linolová, alfa-linolenová a kyselina arachidonová.
Zdroje:
kyselina linolová – světlicový, slunečnicový, kukuřičný, sojový olej
kyselina alfa-linolenová – lněný, černorybízový, konopný olej
kyselina arachidonová – olej z mořských ryb
KRMIVA
Kočky se dnes mohou krmit dvěma způsoby:- tradiční způsob (maso + rostlinný příkrm)
- použití hotových krmiv
Maso
- tvoří základ potravy koček
- kvalita bílkovin je vysoká, jsou plnohodnotné a vysoce stravitelné
- má vysoký obsah fosforu, nízký obsah vápníku = má nepříznivý poměr Ca : P = 1 : 15-26
- má nedostatek vitamínu A a D
Vařením se změkčuje a zjemňuje a na stravitelnost bílkovin nemá příliš vliv, dlouhodobé vaření ale působí naopak negativně (rozbíjí se struktura bílkovina ničí se i některé vitamíny)
Nezávadné kvalitní maso (určené pro lidský konzum) je možné podávat syrové, odpadní maso a vnitřnosti je vhodné vždy vařit.
Ryby
- dělí se na tučné = sledi, makrely, tuňák, losos, pstruh
a bílé = tresky, platýzi, plotice
- tučné obsahují vitamín A a D, bílé ne
-ryby s kostmi obsahují vápník i fosfor ve vyváženém poměru
- mohou obsahovat parazity a enzym thiaminázu (sladkovodní ryby), oboje se likviduje vařením
Vnitřnosti
Jsou kvalitními zdroji živin, ale musejí se zkrmovat opatrně, mají vysoký obsah kolagenu (neplnohodnotná, těžko stravitelná bílkovina),je možný také obsah těžkých kovů a cizorodých látek , mají se zkrmovat vždy vařené
Srdce – je velmi kvalitní, prakticky se rovná masu, může obsahovat více tuku
Ledviny, játra – velmi kvalitní, ale nebezpečí reziduí léčiv a chemikálií, těžkých kovů
Slezina – zkrmovat opatrně, vyvolává průjmy
Plíce – menší výživná hodnota, vysoký obsah kolagenu
Kosti – zdroj Ca a P, při zkrmování s masem vyrovnávají nepříznivý poměr Ca : P
měkké kosti z mladých zvířat jsou nevhodné – jsou tvrdé a lámavé (kosti králíků a drůbeže), předávkování kostí může vyvolat zácpu
Mléčné výrobky
Některé kočky nejsou schopni využít laktózu – mléko tudíž vyvolává průjem, mohou ale sýry a tvaroh (neobsahují laktózu).
Jogurt je vhodný po průjmových onemocněních a po léčbě antibiotiky, protože napomáhá obnovit střevní mikroflóru.
Vejce
Obsahují železo , vitamíny skupiny B, vitamín A a D
Vaječná bílkovina je vysoce kvalitní, má nejvyšší biologická hodnota
Podáváme je raději vařená , mají tak vyšší stravitelnost, syrové bílky obsahují avidin, který brání využití biotinu.
Tuky a oleje
Zdroj mastných kyselin, nositelé vitamínů rozpustných v tucích, zlepšují chuť a vůni krmiva, zvyšují energetickou hodnotu krmiva.
Zelenina
Kočky ji obvykle nepřijímají.
Náhledy fotografií ze složky malé kočkovité šelmy
